Pataňdžali je považován za zakladatele jógy. Jeho Jógasútry pojednávají o osmi (aštanga) stupních vedoucích k našemu svobodnému JÁ. Cílem jógy dle Pataňdžaliho je proto SVOBODA! A s ní přichází i fyzická a psychická rovnováha.

Kdo se vydá na Pataňdžaliho osmi stupňovou stezku, čeká ho více než jen pouhé cvičení na podložce. Asány jsou totiž jen jedním z osmi stupňů výše zmíněné cesty.

Chceme-li být opravdu SVOBODNÍ, pak je třeba naučit se používat vzácné nástroje, které nám byly dány:

Hlavním smyslem jógy je proto práce na nás samotných! Tak abychom se cítili ve svém středu, vyrovnaní a svobodní.

S tím vším pak ruku v ruce přichází i zdraví - fyzické, psychické, sociální.

Co nás pak nejčastěji odvádí od našeho zdraví, od naší svobody? Právě neschopnost mít pod kontrolou výše zmíněné nástroje.

Pataňdžali uvádí, že roztěkaná mysl a slabé tělo vede k nešvarům v našem zdraví.

Pojďme si stručně a velmi zjednodušeně popsat 8 stupňů jógy dle Pataňdžaliho, které nám pomohou vzít otěže našeho života pevně do vlastních rukou.

Pozice našeho těla, v nichž se cítíme příjemně. Tělo pak sílí, stává se pružnější, ohebnější. Asány jsou nazývány meditací v pohybu. Každý pohyb je proveden v souladu s vědomým dýcháním. Díky pravidelné asánové praxi se stáváme zdravější. Naše nejhrubší složka - Anna Maya kóša - je asánamy silně ovlivňována. Díky zdravému tělu dokážeme lépe odolávat nepřízni a různým životním situacím. Jsme více vnímaví, lépe soustředění. Vnímáme, co se v našem těle děje. Poznáváme ho. Chápeme fungování našeho endokrinního systému a uvědomujeme si, jak je důležitá harmonie našich tělesných funkcí.

Řídíme naši životní energii pomocí dýchání. Napojujeme se na naši Prana Maya kóšu - energetický obal těla přesahující tělo fyzické. Vnímáme náš dech. Zvědomujeme si každý náš nádech a výdech. Cítíme, kudy prochází.

Existuje celá řada Pranajám. Můžeme je dělat samostatně nebo jako součást naší asánové praxe.

Stáváme se díky nim vnímavější. Naše mysl se otevírá. Posilujeme imunitu a celou naši Anna Maya kóšu - naše fyzické tělo.

Vnímání našeho těla je již rozšířeno o nádí - energetické kanály, které naše fyzické tělo široce přesahují. Dále pak o čakry - energetické víry.

K základním Pranajámám, s nimiž se setkávámě při běžné jógové praxi, patří Plný jógový dech a Nádí Šódhána. 

Další významné jsou např. Kapalabháti, Bhastrika, Udžaví dýchání, Simhásána, Akumulace velkého ohně, Vokální dýchání, Bhramari, Šitali, Šitkari a další.

Stejně jako Asány, tak i Pranajámy mají svoje konkrétní benefity a účinky, ale také kontraindikace!

Žádnou z nich bychom neměli proto dělat bez našeho jógového lektora nebo učitele.

Chceme-li být svobodní, musíme se naučit řídit naše smysly, i naše myšlenky.

Pokud dokážeme stáhnout veškerou naši pozornost do nás samotných, odtáhnout se od všech našich smyslových vjemů, vypnout myšlenky, pak teprve získáváme schopnost koncentrace. 

Naše mysl je osvobozená od všeho nepotřebného a my ji můžeme zaměřit tam, kam potřebujeme.

Po Pratjaháře následuje další stupeň - Dhárána neboli koncentrace. Soustředit se můžeme na cokoli, co je nám příjemné.

Plamen svíčky, siluetu našeho učitele, bod před naším pohledem, měsíc nebo třeba naše vnitřní teplo, náš tlukot srdce.

Tímto se připravujeme na meditaci a na splynutí s daným předmětem.

Sedmým stupňem je meditace. Nejvhodnější pozicí je sed s narovnanou páteří - Siddhásána, Sukhásána, Vajrásána, ideálně Padmásana - lotosový květ. Čakry jsou naskládané krásně nad sebou, Prána může volně proudit a nehrozí nám usnutí, jako např. v poloze Šavásána, tedy vleže.

V meditaci se napojujeme na nás samotné. Na náš střed. Na naši podstatu. Nic kolem nás neexistuje. Jen mé skutečné JÁ. Svobodné.

Posledním a vrcholným stupňem je Samadhi.

Nejvyšší spojení - se sebou samým, ale také s vyšším principem, ať ho cítíme jakkoli - s Vesmírem, s Bohem, s něčím, co nás široce přesahuje.