---

Přijde jednou, přijde podruhé… Přijde pokaždé, když Ti bude chtít něco sdělit. Po pár letech jsem pochopila, že nemá žádný smysl se jí bránit. A že může být i přínosem, ne pouze nepříjemným pocitem, který Tě zevnitř zžírá. Když se jí poddáš, uvidíš věci! Zkus to. A neboj se.

Mé odborné neodborné vysvětlení

Ve spoustě článků se dozvíš, jak k úzkostnému pocitu dochází. To Ti tu vysvětlovat sáhlodlouze nechci a nejspíš, když čteš můj článek, tak ani nemusím, protože toho sama víš dost. Ale přesto pár slov k mé zjednodušené verzi, která mi pomohla pochopit, co se děje a taky dělat si z toho trošku srandu.

Podívejme se na Tvůj mozek. 🙂

Ten má 3 části:

1. Ještěrku – vzadu na krku
2. Savčí neboli kojící – na středu / na vrchu
3. Neo – čelo neboli „třetí oko“ – ten se vyvinul naposledy za všech

Proklatá Ještěrka, ta za všechno může.

---

Ještěrka, odborně amygdala, byla pojmenována právě kvůli podobnosti ještěrčímu jazyku. Já si ji ale představuju jako malou zelenou ještěrku, které teda shodou okolností od dětství nesnáším. 🙂 A tahle zelená ještěrka mi v hlavě spouští při ohrožení 3 U:

• Úskok
• Útok
• Útěk

Zjednodušeně, jsem-li v ohrožení, mám 3 možnosti. Buď se schovám, ustrnu a dělám jako by nic. Nebo utíkám, co mi nohy stačí. Nebo útočím.

Cíl je vždy stejný: přežití.

Ať tak či tak, do žil se mi vlije adrenalin, srdce buší ostošest, nemůžu popadnout dech, no vždyť to znáš. A je to o to horší, že ležíš v posteli a ani se nehýbeš. Adrenalin nemá kam uniknout. Kdybys skutečně někde bojovala, veškerý ten tlak v tobě by se uvolnil právě bojem. Ale Ty svádíš ten boj sama někde v poklidu svého pokoje. Boj proti sobě samé. A to je ten vtip.

Každému začne ještěrka za krkem řádit kvůli něčemu jinému.

Představ si třeba situaci, že máš dlouhodobý konflikt s kolegyní z práce. Snažíš se jí vyhýbat, co to jde. Procházíš se o pauze chodbou do kuchyňky pro kávu a najednou ji uvidíš. Tvá ještěrka vyskočí a vybírá si svou reakci. Rychle se otáčíš na nástěnku a děláš jakoby nic. Čteš si Zásady bezpečnosti práce. „Hmm.., velmi zajímavé počteníčko.“ Srdce ti buší, čekáš, „jo, už je pryč.“ Šup, rychle zmizíš v kuchyňce.

Tvá ještěrka zareagovala úskokem. Když ohrožení v podobě tvé nemilé kolegyně polevilo, ulevilo se Ti.

Ještěrka totiž funguje na autopilota. Má za úkol šetřit mozek, takže zopakuje poplach při stále stejných vzorcích. Nemusí situaci nijak dlouho analyzovat. Reaguje okamžitě. Logika je vypnutá. Zapne se biochemie těla a 3 U.

Proto je nutné tyto vzorce vymazat a naučit se jiné.

Jak jsem to měla já?

Učila jsem se na zkoušku. Nejčastěji dlouho do noci. A když jsem měla hotovo, potřebovala jsem hodně rychle usnout. A ono to nešlo. Čím víc jsem se snažila, tím jsem byla nervóznější. Do hlavy mi naskočily myšlenky, že když nebudu spát, dostatečně si neodpočinu a u zkoušky vybouchnu. A tak jsem místo odpočinkem strávila noc pořádným stresem a ráno byla jako mumie. Zkoušku jsem zvládla. Ale jak se blížil večer a já věděla, že dneska už určitě musím spát celou noc, tak pomaličku vylízala ještěrka ze svého úkrytu a vyvolala mi úzkost z toho, že zase budu ponocovat. A tak se to opakovalo celý poslední ročník mých studií.

Takové bylo seznámení s mou ještěrkou. Už u mě zůstala. A našla si ještě pár situací, při kterých vylézá ze svého úkrytu. Já je naštěstí dneska už znám, takže dovedu reagovat ještě před tím, než vyleze. Ale dá to práci. A ne vždy se zadaří. Někdy jsem špatně odpočatá nebo nenajezená a už jsou moje zbraně proti té zelené mršce oslabené. Co ale vím, že to jde! Že mi má ještěrka za krkem nemusí diktovat, jak se zachovám. Chce to disciplínu, a to každodenní. A také nenechat se odradit neúspěchem.

Chceš-li zhubnout, nestačí ti udělat 70 dřepů 1x týdně, musíš se naučit dělat 10 dřepů každý den. A tak je to i s přepisováním naučených vzorců ve Tvé hlavě.  Je prokázáno, že blíží-li se Tvůj podnět, který by mohl zavolat ještěrku z díry, pak máš 0,02 sec na to zhluboka se nadechnout a restartovat špatnou myšlenku vedoucí ke vzbuzení zelené potvory.

To byl můj první velký krok v pochopení toho, jak na ni. A upřímně mi přinesl velkou úlevu. Proto se zkus zamyslet nad svou ještěrkou. Neboj se jí. Jen zjisti, proč vylízá a co můžeš udělat proto, aby zůstala spát ve svém úkrytu.

Savčí neboli kojící mozek má jiné funkce.

---

Zde jsou uložené vzorce chování, které se Ti nahrávaly především mezi 3. trimestrem a 3. rokem Tvého života! To je důležitá informace pro nás maminky. V tomto věku, resp. už od okamžiku, kdy máme miminko v bříšku, můžeme vytvořit sebevědomého nebo bojácného člověka. Tahle informace se do mě hluboce vryla a hledím na ni při výchově svého syna. O tom ale až v jiném článku.

Na druhou stranu, jak už jsem psala výše, trénink a disciplína umožní, že je vše ovlivnitelné, i naše hluboce vryté chování a reakce. Každá z nás si musí sama přijít na to, jak na sobě zapracovat. Pro mě bylo největším krokem právě toto uvědomění, jak vše v mé hlavě funguje. Jak mě můj autopilot nenechá spát. A když jsem se zaměřila na můj „kojící mozek“, uvědomila jsem si, že mohu spoustu věcí ovládat.

Vytvořila jsem si pár pravidel.

Zkus se jimi inspirovat. Některé fungují ihned, jiné je třeba opakovat a trénovat.

Jde-li na mě nějaký strach, např. obava, že probdím celou noc. Nechám to zkrátka být. Nijak tu myšlenku neanalyzuji. LET IT BE!

Když si vyvrkneš kotník, také na něj nějakou dobu nenašlapuješ. To samé platí pro úzkost. Máš-li citlivé období, proč bys namáhal mozek složitými analýzami. Nech ho odpočívat. Dopřej mu výživu. Hezké myšlenky. Inspirativní a odlehčenou četbu. Příjemné filmy. Procházky přírodou, kdy o ničem nepřemýšlíš.

Myšlenky tvoří tvůj den, tvůj život. Hlava nedokáže rozlišit mezi snem a realitou. Věří, že na co myslíš, je skutečnost. Proto SNI. Mysli před spaním na hezké věci. Představuj si sama sebe na hezkém místě.

Poslouchej pozitivní afirmace. Na každou negativní myšlenku ihned reaguj dvěma pozitivníma.

Vždy sni jen o lepším! I když není svět vždycky růžový.

Neboj se zlých myšlenek. Ani je nepřijímej za své. Jen je nech proletět Tvou hlavou. Nijak je neanalyzuj.

Mně pomáhá i vědomí, že každá úzkost, každý strach, se mi něco snaží sdělit: „Odpočívej. Tímto se nezabývej. Je potřeba něco změnit.“ A když se dostanu do období klidu, najednou to před sebou vidím černé na bílém. Můj strach mi byl pomocníkem, průvodcem. Často mě donutil opustit mou komfortní zónu a začít dělat něco jinak. Lépe. Stačí mu jen naslouchat. A nebát se ho.

Poslední částí mozku, o níž Ti chci povědět, je NEO.

---

Tato část se vyvinula jako poslední a my lidé ji máme největší a nejvyvinutější z celé živočišné říše. Zde se nachází naše kreativita. Tvorba něčeho, co není. Díky této části mozku vznikají vynálezy. Tady sídlí logika a myšlení.

A právě nacházíš-li se v této části mozku, můžeš něco opravdu změnit. Třeba sama na sobě. Zde si můžeš udělat plán. Strategii.

Mysli také na to, že nejefektivnější mozek je ráno po probuzení. Právě tehdy ti může být velkým přínosem využívat ho k hezké činnosti.

Uvědom si, že je velmi důležité vědět, kde se nacházíš! To bylo moje prozření. To, co mi pomohlo. To, co mi rozluštilo tu záhadu.

Dnes už vím, že:

1. jsem-li v Ještěrce, nejsem to JÁ, nehodnotím to,
2. jsem-li v zajetých vzorcích, mohu si říct, že je změním. Ale ne hned teď a ne násilím,
3. jsem-li v NEU, vytvořím si lepší plán, který budu krok za krokem uskutečňovat.

Ještě bych ti závěrem mého článku chtěla říci, že cítíš-li se občas úzkostně, ustrašeně, opravdu nejsi divná ani jiná. V dnešní uspěchané době se takto cítí kde kdo. Jen se k tomu každý nepřizná. Možná právě proto, že si myslí, že je to jeho slabina. Odpověď však z ní: NE, NEJSI DIVNÁ.  A ze své slabiny můžeš udělat svoji největší výhodu. Pochopíš samu sebe, své myšlenkové pochody, své emoce a dokážeš s nimi pracovat tak, aby ti sloužily.

Ačkoliv mozek velmi rád jede na autopilota, aby se šetřil, zkus to změnit. Zkus vše vědomě vnímat.

• Když si čistíš zuby, nemysli na to, co uvaříš. Mysli na to, že si čistíš zuby, abys je měla zdravé a bílé.
• Když vaříš, nemysli na to, jestli dnes stihneš trénink. Mysli na to, jak svého partnera potěšíš dobrým jídlem.
• Když jíš, nečti si. Užívej si své jídlo všemi smysly.
• Když se sprchuješ, nemysli na to, co uvaříš dětem k večeři, ale jak je tvá sprcha příjemná, jak ti dělá dobře.

A ještě mi nedá na závěr nedoplnit pár krásných poznatků.

Negativní myšlenky jsou přirozenou součástí našich životů. Bez nich by nebyl pocit spokojenosti a klidu.

Bez bouře by nebylo vyčištěné nebe.

Bav se, slav každou maličkost.

Dělej vše s klidem, rozvahou.

Hýbej se – tanči, běhej, skotač.

Odpočívej, medituj.

Čti si.

Směj se. Smích očišťuje a prolomuje staré vzorce chování.

Netlač řeku. Teče sama.

Měj hezký den,

Lucie

• Nejradši bych se na to vyprdla!
• Pozdrav Slunci: Síla Súrja Namaskaru v harmonii s hormonální jógou
• Čakry a Feng Shui: Jak podpořit jejich pulzaci a tvorbu harmonického domova?
• Hormonální jóga a Feng Shui: Synergie pro harmonii těla a domova
• Úzkost je jako vlna na oceánu

• Facebook
• Instagram

Hledat

Hledat